Záminku zajet si na procházku do Vídně najde člověk během roku vždycky nějakou, v adventu se to svede na punč, trochu té jehličnaté atmosféry a návštěvu koutů, na které ještě nebyla příležitost nebo čas. Třeba Prater, když už je kousek od jednoho nádraží po cestě. Ostatně na Prater ještě přijde řeč. Mimochodem Vídeň má v adventu opravdu sezonu. Ověřil jsem si to druhý adventní pátek dvakrát krátce po sobě. Nejprve jsem se ocitl v naštěstí krátké turistické frontě před Stephensdomem, který adventními turisty vskutku přetékal. O ulici dál jsem chvíli na to zjistil, že nápad sednout si na kafe do Café Hawelka mělo asi tak sto dalších lidí a ve slovutném a mile odrbaném podniku už věru nebylo volné ani místečko. Sednout na chvíli jsem si ale vážně chtěl, proto jsem klesl tak hluboko, že jsem o blok vedle zapadl do Starbucks. Mimochodem doslova, v přízemí mají jen prodej, posezení je ve dvou patrech pod ním a taky měli skoro plno. Jinak proti Starbucks samozřejmě nic nemám, ale zrovna ve Vídni je jaksi známkou spořádané zachovalosti věnovat se kavárenskému povalečství v místech, která v tom mají tradici dobrých sta let. Ostatně v globální franšíze vás nad grosser Braunere těžko zastihne podivný pocit, že sice víte, že sedíte v od pohledu starší kavárně, ale nějak se vám do toho plete dojem, že jste kdesi na návštěvě a kávu pijete v parádním pokoji po prababičce. Je pěkný, trochu zakramařený a elegantně sešlý. Tak na mně alespoň zapůsobila Café Nepomuk poblíž Spitalbergu (několik malebných zákoutí přibližně mezi Museumquartierem a Mariahilferstrase).
| From viden advent 2011 |
Po několika letech pravidelných návštěv jsou už samozřejmě vídeňské adventní trhy (zejména ten u radnice) čím dál tím stejné, i když dívat se na to samozřejmě dá a punč pořád chutná.
| From viden advent 2011 |
Komornější a možná příjemnější je trh na náměstí Freyung u Schottenkirche ( v Praze by řekli u Hybernů), odkud je to ostatně pár kroků na poslední zbývající větší trh v centru na sousední náměstí Am Hof.
| From viden advent 2011 |
Trh na Freyung je sympatický tím, že je víc řemeslný a víc obsazený drobnými živnostníky. Je to tak nějak tradičnější, autentičtější, nebo aspoň sympatičtější. Vášniví sběratelé si tu mohou pořídit i další hrníček do sbírky z vídeňských trhů, my škrti si necháme punč nalít do hrnku z trhu u radnice.
| From viden advent 2011 |
Na své si možná přijdou i další sběratelé. Někde mají Ježíškovu poštu na Božím Daru, jinde ji mají s vorlem a s c. a k zvláštním poštovním ouřadem.
| From viden advent 2011 |
Když jsme u té pošty, odbočím na chvíli od adventu k pouličnímu umění, když už je ve Vídni ta vysoká sezona. Poslušně hlásím, že pouličnímu umění se ve Vídni očividně daří v zimě, v létě. Posledně jsem se zmiňoval o živých sochách. Těch přirozeně ubylo (i když vedle Mozarta s nabílenou tváří a zlatého Strausse na Graben opět seděl, totiž levitoval, fakír o kterém byla řeč minule). Tentokrát jsem si všiml nejprve téhle poštovní schránky. Pošta, advent, web nazvaný naděje…pěkný nápad. A mimochodem není to nejspíš žádný komerční guerilla marketing, na té adrese sedí podle všeho nějaký soudobý rakouský básník či co.
| From viden advent 2011 |
A na Graben pak, mimo soch, muzikální pimprlata! Jen si nejsem jist, jestli dámy a dívky, které odměňovaly skopičiny dřevěného pěvce nějakými těmi drobnými, věděly o čem se to vlastně v té La Donna e Mobile zpívá a jak to v Rigolettovi působí nakonec i poněkud mrazivě (i když, po pravdě řečeno, ono na textech a libretu v té opeře kolikrát tolik nesejde).
| From viden advent 2011 |
Ale zpátky k adventu. Na jeden trh bych zapomněl. Přitom ke Karlskirche stojí za to zajít z několika důvodů. Jednak monumentálnější barokní hromadu snad dokonce ani ve Vídni poseté sakrálním barokem nenajdeme—Fischerové z Erlachu prostě na skromnost nehráli a když to byla vlastně císařská zakázka, tak proč by se odstrkovali. Je to také kostel ve správě křížovníků s červenou hvězdou, takže jsme tak trochu u našinců. A navíc ten trh je rovněž příjemný, hodně řemeslný a snad nejvíc myslí na děti. (když pominu ve švech praskající dílničky v přízemí radnice).
| From viden advent 2011 |
Ježíšek má totiž ve Vídni advent náležitě ošéfovaný. Není sníh? Tak se do prostoru, kde je v létě vodní plocha, aby se měl Karlskirche v čem vznešeně zrcadlit, navezou hromady slámy…a děti už vědí, jak si s tím poradit. Očividně se při stavění slaměných hradeb fajnově bavily.
| From viden advent 2011 |
Ostatně zrovna u Karlskirche jsem nakonec v pozdním odpoledni našel pohled, který mi vídeňský advent shrnuje snad nevýstižněji. A ne, nevidím v celkovém obrázku nesoulad a protiklady adventního poselství na kostele (Ježíš se narodil i pro Tebe) a stánků s punčem a palačinkami pod ním. Ano, lze mít dojem, že některé z použitých estetických forem (kupříkladu trošku moc sladké Jezule na už tak dost marcipánovém kostele), nebo se může zdát, že se nám zas jednou před kostelem hádá duše s tělem, ale to je v posledku v pořádku. Nebudeme přeci zas takoví dualisté.
| From viden advent 2011 |
Pokud by snad někdo měl dojem, že mu z toho marcipánu s medem zůstalo v ústech příliš lepkavo, snadná pomoc. Advent je také časem šera a tmy, než se nocí rozletí překvapivé světlo. A v tom soumračném světě se dají najít různé věci.
| From viden advent 2011 |
Když jsem v podvečer na chvíli zašel do Prateru, měl jsem chvílemi dojem, že by se tu mohli docela dobře odehrávat nějací Österreichische Götter. V každém případě je zřejmé, že pouťové atrakce potřebují noc, aby působily kouzelně, ve dne zpravidla vyhlíží spíše přízračně.
| From viden advent 2011 |
Neilu Gaimanovi samozřejmě do řemesla fušovat nebudu, ale Američtí bohové jakoby se kdesi kolem proplétali.
| From viden advent 2011 |
A kdyby jenom oni. Zrovna, když nad tím člověk přemýšlí, potká tenhle stánek. Ballwurl? Řekněme to takhle. Dokážu si představit příběh, ve kterém jistý dávný rek bude na zimu jezdit z rodných ostrovů na jih k, řekněme, bratrancům. Nemusíte vypít příliš mnoho punče (nebo medoviny), abyste si toho všimli. Pokud vás tedy bohatýr neopije buřtem. Zkrátka vídeňský advent má více podob a tváří…a potrvá ještě dobré dva týdny. Jak jsem říkal, záminka pro vyjížďku na procházku Vídní se v tomhle čase hledá ještě lehčeji, než jindy.