Posláno autorem: gkch | Březen 19, 2008

Poslední zážitky a první vzpomínky

Kdybych si to chtěl brát osobně, tak řeknu, že ta stará d…áma brečela, když jsem se ten večer přišel rozloučit. Jenže já ji už trochu znám, takže vím že ty slzy byly nanejvýš krokodýlí. A přesně vám i povím, kde toho krokodýla najdete. Ani se mu nedivím, že zas jednou brečel… vždyť ten svatý Theodor na něm stojí už celá staletí. Na sloupu na náměstí sv. Marka. Ten za to určitě mohl a Venezia, ta stará…. dáma, v tom jistě měla své prsty taky. Tak nějak to bylo, přece si nebudu hloupě stěžovat na to, že jsem na samý konec posledního den svého výletu do Benátek důkladně zmokl.
Pobyl jsem tam týden a poprvé jsem Benátky pořádně viděl a trochu zažil. Dosud jsem měl z uvadajícího srdce zaniklého impéria dvě zkušenosti. Jedna se blížila snu, druhá noční můře. Ta první byla naštěstí i první v pořadí. Kdysi před nějakými sedmnácti lety jsem s jednou skupinou studentů strávil krásný týden autobusovým zájezdem po severní a střední Itálii.
Do Benátek jsme dorazili na konci velmi dlouhého prvního dne cesty. Matně si vzpomínám na první jízdu vaporretem a poměrně živě na první procházku po piazze a okolních uličkách. Stál jsem poblíž campanily a koukal přes lagunu, když najednou začaly zvony odbíjet čas. Poblíž stála skupina tuším německy mluvících turistů. Asi slavili něčí narozeniny nebo výročí a tak jsem se najednou po laguně rozhlížel s plastovým kelímkem šampaňského. Do toho i do procházky v nejbližších uličkách tlumeně hrály orchestry z velmi vyhlášených a velmi drahých restaurací na piazze. Chvílemi jsem si nebyl jistý, jestli se mi to všechno nezdá. Pár hodin spánku mě ale čekalo až pak, zase zpátky u autobusu. Nepamatuji si, že by se mi něco zdálo. Zato první procházku Benátkami mám v paměti dosud.
Noční můře se pak, jak je snadné odhadnout, blížila sotva půldenní návštěva při výletu s cestovkou po severní Itálii. O tomhle sériovém výrobku je škoda se podrobněji šířit, všichni ho znají a mnozí ho zažili. Dopřál jsem si aspoň to, že jsem krátkého volna využil k usilovnému pochodu přes půl města a zpět, abych si prohlédl nejen basiliku sv. Marka, ale také aspoň jednu z gotických perel Benátek, basiliku Frari.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Kategorie

%d bloggers like this: